Svítá venku sněží
je chladno tak proč vstáváš kam to jdeš
není špatný kdo občas hřeší
tak tu zůstaň ještě chvíli se mnou lež
ještě chvíli chtěl bych poslouchat tvůj dech
jak ti prstem píšu napříč po zádech
Že pod tvou noční košilku
chtěl bych se kouknout na chvilku
jen pár polibků mi na noc nestačí
a na zatáhlé zácloně
budou se tvářit nevinně
naše stíny až se spolu roztančí
Jsou rána co mrazí
kdy sám se člověk ze tmy probírá
sáhne vedle tam něco schází
jen pár vlasů na polštáři posbírá
pár vlasů měl Ti shrnout za uši
a šeptat co se přes den nesluší
Že pod tvou noční košilku
…
Večer až se setmí
a lampa na ulici procitne
budu Tě svádět polibek letmý
Tě přemluví když budeš prosit ne
přemluví a svede ze spaní
budeš číst má přání ze dlaní
Že pod tvou noční košilku
…