Sněženky

Na louce vyrostly sněženky
pozděj se stmívá
v ulicích v šátkách stařenky
prodávají svazky bílé naděje
že co zmrzlo jednou slunce zase zahřeje
že až sejde všechen sníh
bude slyšet lidský smích
co si kdo zpívá

Koupil jsem kvítí do vázy
v pokoji stojí
ať mě bytem provází
kousek něhy co vyklíčil v závěji
kdy se naposledy vločky k zemi sklánějí
a šeptají své pokání
za chlad a dlouhá svítání
že tát se bojí

Co násilím se potrhá
to nemá nárok
jen malou chvíli potrvá
jako vločky do ztracena pomine
a po pár nocích už si nikdo nevšimne
jak na dřevěné komodě
sněženky vadnou ve vodě
snad zase za rok

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s